Novinky
66
Nové hračky v eshopu!Nové hračky v eshopu!
Peří a škádlítka, co znáte z výstav
Pokračovat
Zobrazit všechny novinky
Česká kočka > Stres

Kočičí stres ve zkratce

Jak se pozná, že je kočka ve stresu?

Jak může být kočka ve stresu, co je to za nesmysl? Hlavně, MOJE kočka vůbec ve stresu být nemůže, vždyť se má jako královna! – taky vás hned napadne jeden z těchto argumentů? Ale ono je to jako s lidmi – taky často nepoznáte, že se trápí. Máte prima milou sousedku, co se vždycky usmívá, manžel jí pomáhá s nákupem do schodů, děti jsou nažehlené a veselé... a pak jednoho dne „Cože? Na psychiatrii? Že se zhroutila? Ona? To není možný, dyť byla taková veselá!“ A nebo rovnou doma „Ty, že chceš co? Odejít? A proboha proč? A kam? To ti tady není dobře?!“ No asi není. Jenže my jsme často nejslepější k tomu, co máme hned pod nosem.

DSC_0311-small

Kočičí stres může být dlouhodobý nebo krátkodobý. Jde-li o stres krátkodobý, kočka se většinou otřepe, zaleze si někam do skříně nebo za skříň a tam se pomalu uklidní. Kočky jsou tak trochu v pozoru vlastně pořád. Ony nejsou jen šelmisky a lovci, jsou také potenciální kořistí (draví ptáci a psovité šelmy). Některé kočičky jsou nervóznější a některé zase víc v klidu, tak jako lidé. Nátura je dána geneticky, ale zároveň i tím, s čím se jako kotě setkaly, případně nesetkaly. Tady mluvíme o dostatečné nebo nedostatečné socializaci nebo habituaci – buď je kočka zvyklá na spoustu podivností, jako slintavý pes, malé dítě, mnohočetná domácnost, atd, nebo není. To, s čím se setká v prvních 3 měsících života je zásadní, pak se vrata sociálního kontaktu s bouchnutím zavřou a už jen těžko kočku, která není zvyklá na psy přemlouváme, aby se kamarádila se sousedovým Azorem, „vždyť on je tak bezva a nikdy by ti neublížil“. Ohrožení bezpečí je jedním z hlavních zdrojů kočičího stresu.

Z čeho tedy může být kočka ve stresu?

Zdrojem stresu může být téměř cokoliv, ale překvapivě často jsou zdrojem stresu jiné kočky. Představte si, že bydlíte doma s někým, koho opravdu nesnášíte. Všichni kolem mají za to, že byste mohli být s danou osobou skvělými přáteli a nechápou, proč ji tak nemáte rádi. Vám ale stačí jediný pohled a tlak jde nahoru. Znáte to? No jasně. A kočky to mohou mít podobně.

Bohužel jsme příčinou stresu své kočky často my sami. Chováme se k ní způsobem, který jí nevyhovuje a pomaličku budujeme chronický problém. Častou příčinou jsou neopatrné hrátky s koťaty, kdy u nich nevědomky podporujeme agresivní chování, dále pak nuda a kočce nesrozumitelný denní rozvrh jejích dvounožců, příchod děťátka nebo nového zvířete do rodiny, stěhování, atd.

Kočky jsou často ve stresu z věcí, které my sami si vůbec nepřipouštíme a jako stresové nám vůbec nepřipadají. Ale to, že nám nevadí řada věcí neznamená, že tytéž věci nevadí jiným.
DSCN7760-small

Jak se stres u kočky pozná?

U každé kočičky se stres může projevovat jinak. Tak jako u lidí, někdo chodí o půl noci do ledničky, protože nemůže spát, jiný si kouše nehty. Podívejte se na seznam nejčastějších příznaků kočičího stresu, ale pozor, nejde jen o symptomy stresu – toto chování může mít i řadu jiných důvodů, je tedy nutné hodnotit kočičku celkově, neizolovat jen některé projevy:

Projevy akutního stresu:

  • Naježená srst
  • Zvětšené panenky
  • Napjaté svaly
  • Vousky stažené dozadu
  • Uši sklopené dozadu
  • Strnulost
  • Přikrčený postoj, přikrčené tlapky pod tělem
  • Třes
  • Slinění
  • Zrychlené dýchání
  • Zvláštní (vyděšené) táhlé mňoukání, kvílení, vrčení, nebo naprosté ticho
  • Samovolné uvolnění moči nebo trusu
  • Útok, pokud se kdokoliv přiblíží
DSCN6593-small

Projevy chronického stresu:

  • Změna chování - schoulená pozice, schované tlapky, obtočený ocásek, přikrčená pozice – jakoby chtěla být neviditelná
  • Zvýšená intenzita mňoukání a ostatních hlasových projevů
  • Přílišná očista – kočka si vylíže srst až na kůži
  • Omezená aktivita – kočka, která začne působit líným dojmem, málo si hraje, tráví většinu času mimo hlavní domácí dění, má tendence se schovávat a podřimovat
  • Přemrštěná aktivita – vyžadování pozornosti, nervózní reakce při sebemenším podnětu
  • Močení nebo kálení mimo toaletu
  • Časté syčení, prskání, vrčení (na ostatní kočky, nebo nekočičí členy domácnosti)
  • Škrábání na nevhodných místech
  • Požírání nepoživatelných materiálů (vlna, plast, guma, igelit, stelivo, atd)
  • Přežírání se
  • Náhražkové chování – z ničeho nic se začne věnovat nějaké zcela nesouvisející činnosti, např. olizovat si tlapku nebo jinou část těla
  • Nesrozumitelné, jakoby schizofrenní, chování – vypadá přátelsky, ale kousne
  • Změna spánkového režimu – např. z ničeho nic se budí uprostřed noci, běhá a mňouká (před tím to nedělala)

S čím se dá stres snadno zaměnit?

V poslední době se o stresu koček hodně mluví a hodně kočičích problémů se na něj také svádí. Ano, stres je často příčinou mnoha obtíží, ale prvním krokem při hledání podstaty problému je návštěva veterináře. Nejsou všechny ty divné zvyky, kterými vám leze na nervy náhodou důsledkem bolesti? Bohužel se často jedná o začarovaný kruh, v němž jen těžko nacházíme odpověď na to, co bylo dřív a co vzniklo jako přirozený následek – nemoc nebo stres? I stárnutí může přinášet stres nebo fyzické obtíže. Pamatujme, že až naše Micka vypadá skvěle i v 15 letech, už od 7 ji můžeme považovat za seniora.

Co si s kočičím stresem počít?

Pravidlo číslo jedna je poskytnout kočce dostatek klidu a možnosti schovávat se. Nehladit, nesahat, nedloubat, nemazlit. Pokud ráda leze mezi trička do skříně, kupme si odchlupovací váleček a nechme ji tam. Kočka není smečkové zvíře, nefunguje na stejných principech jako psi nebo lidé. Když je mi hrozně, chci, aby někdo přišel a objal mě. Kočka to má naopak. Chce, aby ji všichni nechali na pokoji. Jen tak bude mít pocit, že má zase vládu nad světem a to ji uklidní. Překonejme své ego „já mám přece právo hladit svou kočku!“ a dopřejme jí odpočinku. Možná to bude trvat celé měsíce, ale pokud pro ni chceme jen to nejlepší (a to my chceme!), pak je tolerance jejího psychického odpočinku na místě.
DSC_0042-small

Pravidlo číslo dvě je přijít na to, co kočku vyvádí z míry a pokusit se daný stresor odstranit nebo kočce pomoci si na danou věc či tvora zvyknout. Pamatujme, že v kočičím světě jde vše mnohem pomaleji než v tom našem. Musíme krůček po krůčku. Např. když seznamujeme dvě nové kočky, měli bychom tak činit velice pomalu (mluvíme o dnech až týdnech) – systém „hodíme je do jednoho pokoje a ony si to nějak vyřídí“ je nejriskantnější věc, kterou můžeme udělat. Čím méně se nám chce čekat a pomaličku seznamovat, tím déle budeme řešit konflikty, které z násilně nastolené společnosti vzniknou.

Pokud naše kočka chodí ven, dopřejme jí maximum bezpečí. Nechejme ji, ať rozhoduje o tom, kdy z domu odchází a kdy se vrací. Kočky mají velice složitý systém obchůzek a pokud se na tu svou nevydají v době, kdy je trasa jejich, mohou narazit na nepřítele a dostat se do nepěkné šarvátky. Pokud máme kočičí dvířka, sledujme velice pečlivě, jestli do domu nevstupují dvířky i jiné kočky, pokud se tak děje, je velice pravděpodobné, že se to naší kočce vůbec nelíbí. Doporučuji dvířka zablokovat, narušování domácího teritoria může velice často směřovat k chronickému stresu a značkování i u kastrovaných koček.

MINOLTA DIGITAL CAMERA

Pokud je naše kočka čistě domácí, je potřeba zařídit, aby se nenudila. To, že hodíme na zem pár plyšových hraček nestačí. Kočka po čase začne většinu hraček ignorovat – kdo by se zabýval už ulovenou a dávno mrtvou kořistí? Hrajme si se svou kočkou pravidelně. Stačí 5-10 minut 2x denně. A pozor, hra není mazlení, mazlení přijde potom. Potřeba hry, tedy tréningu lovu je pro kočku zásadní, mazlení nepatří do tréningu, ale do hygieny po akci. Ideálním způsobem, jak kočku zabavit je ukrývání potravy, kterou kočka musí hledat a „lovit“.

Volejte a pište, pokud máte dotazy, nebo potřebujete konzultovat cokoliv stran své kočky nebo kocoura!

Krásný den všem, chlupatým i holým!
 
Vaše PetraŽ
© 2012  |  Česká kočka  |  Mlýnské nábřeží 615/3, Brno  |  +420 604 753 286  |  info@ceska-kocka.cz
Webdesign od Animato.cz
highslide