Novinky
62
Ach ta Pošta...Ach ta Pošta...
Zdražení poštovného při odesílání balíčků Českou poštou
Pokračovat
Zobrazit všechny novinky
Česká kočka > Kočičí drogy

Kočičí drogy - šanta, kozlík, aktinidie

Šanta

Nejznámější kočičí kytkou je nesporně Nepeta cataria, neboli šanta kočičí. Říká se jí také catnip, catmint nebo lidově máta kočičí, dunda nebo kocourník. Kočky zajímá hlavně nadzemní část rostliny, a to jak čerstvá, tak sušená. Dá se koupit samostatně, zašitá v hračkách nebo ve spreji. Vypěstovat si ji můžete i na zahrádce nebo v květináči na balkóně. Při cestě do zahradnictví je dobré vyzbrojit se fotografií. Příbuzných šanty je totiž celá řada a některým zahradníkům rozdíly mezi nepetami malounko unikají. Bohužel, různé variety mají odlišně silný efekt. 

Šanta je trvalka pocházející z jižní Evropy a roste divoce. Tvoří až metr vysoké keříky, daří se jí na suchých, slunných místech a kvete od pozdního jara do podzimu. Je příbuznou máty a honosí se zubatými listy, čtverhranným stonkem a bílými nebo růžově až světle fialově tečkovanými květy. Nám lidem krásně voní a navíc odpuzuje havěť, jakou jsou komáři a švábi. Vůni šanty nemají v lásce ani hlodavci.

Pokud pěstujeme šantu z lásky ke své kočce, sbíráme ji v období květu a sušíme v teple, suchu a tmě 4 – 7 dní, abychom v rostlině zachovali maximum esenciálního oleje. Čerstvou šantu můžeme zmrazit, sušenou skladujeme ve tmě, protože sluneční světlo ničí účinnou látku v rostlině obsaženou. Při správném skladování si šanta svůj efekt uchová měsíce až roky.

Lidé ji pěstují jako okrasnou zahradní rostlinu a léčivou bylinu. Někteří ji pro její lahodnou chuť přidávají do salátů, jiní z ní dělají čaj na uklidnění, který se hodí pro nespavce a neurotiky. Různé prameny doporučují výluh ze šanty na všechno od hemeroidů až po koliku a větry. Jediný, pro koho se nehodí, jsou těhotné ženy, protože podporuje děložní stahy a krvácení. Kromě pití a pojídání se šanta prý i kouří, a to tam, kde nemají na marihuanu.

Rozhodneme-li se šantu pěstovat v zahradě, měli bychom si dát pozor na to, že se množí podzemními šlahouny. Pokud usilujeme o úhlednou zahradní dokonalost, měli bychom šantí kořeny chytit do kořenáče. Kolem keříku šanty nesázejme nic zásadního – jednak to po čase sebevědomá šanta zadusí, jednak se může snadno stát, že to zadusí nadšeně se povalující zahradní koti.

Ne všechny kočky šantu milují. Třetina až polovina koček se o šantu nezajímá vůbec. Plemena, která nepocházejí z oblastí, kde šanta přirozeně roste mají o tuto kytku často menší zájem – například siamky a barmské kočky. Nevelké nadšení  projevují také starší kočky a koťata, která zatím nedosáhla pohlavní dospělosti. Největší zájem prý o šantu jeví nekastrovaní kocouři. Reakce na šantu je záležitostí genetiky a je dědičná – stačí, že na šantu reaguje alespoň jeden z rodičů a jejich potomkům se bude líbit také.

Spekuluje se nad tím, že šanta probouzí v kočkách sexuální puzení. Je to však jen dohad, který vyvracejí samotní kocouři, kteří se ve svém nadšeném setkání se šantou chovají stejně, jako rujné samice... A tomu, že by se kocouři díky šantě cítili jako sexuchtivé kočky, nevěří asi nikdo. Označování šanty jako kočičího afrodiziaka je tedy sporné.

Efekt šanty vyvolaný substancí zvanou nepetalakton vydrží kočce zhruba 5 – 20 minut, pak pomalu vyprchává a kočka si musí dát zhruba 30 – 60 minut oraz, než se o šantu začne zase zajímat. Přestože kočky šantu s oblibou požírají, „veselý“ efekt se projeví pouze pokud se kočka nadechne šantové vůně a nepetalaklon přistane na sliznici nosní dutiny. To že kočka kytku polkne nezpůsobí nic moc, dokonce může mít lehce klidnící efekt. Kočky tedy šantu nepožírají kvůli maximalizaci opojného efektu, ale proto, aby se při narušení struktury lístků a stonku uvolnilo víc esenciálního oleje obsahujícího nepetalakton.

Kromě malých koček se o šantu zajímají například i tygři a rysové, ale musíte jim předhodit celou otep.

 

Kozlík

Další v Česku oblíbenou kočičí kratochvílí je kozlík lékařský, Valeriana officinalis L. Říká se mu baldrián, baldrán, odolen, kočičí kořen nebo čertikus. Jak už název napovídá, jedná se rostlinu, z níž se vyrábí přírodní prapředek diazepamu – valeriánské nebo baldriánské kapky. Aktivní látkou, která kočky přitahuje je enzym aktinidin.

Zatímco člověka kozlík uklidní a uspí, kočky jsou po něm jako divé. Ovšem, zase ne všechny. Některé kočky, které milují šantu nejeví o kozlík zájem a naopak. Prostě někdo má rád holky, někdo má rád vdolky, někdo si dá oboje.

V minulosti se tradovalo, že vůni kozlíku nesnášejí čarodějnice, jeho kořen si brali do hospody karbaníci pro štěstí a ze stejného důvodu se také věšel nad dveře.

Síla nenápadné rostlinky se skrývá pod zemí, tedy v kořenech a oddencích. Kozlík můžeme koupit ve formě tmavých kapek v lékárně nebo ho pěstovat v zahradě. Případně se za ním vydáme do příkopů a vlhkých olšových a vrbových křovin u potoků a řek. Nejvyšší obsah účinných látek je v kořenu před rozkvětem rostliny, ale sbírá se celé léto, až do podzimu.

Na rozdíl od šanty, která vůní připomíná mátu nebo meduňku, kozlík má výraznější vůni. Používala vaše babi valeriánské kapky na spaní? Tak přesně víte, co myslím :).

 

Aktinídie

Aktinídie stříbrná (Actinidia polygama)a kiwi sibiřské (Actinidia kolomikta) jsou blízcí příbuzní. Ač znějí jejich jména exoticky, obě můžeme pěstovat v zahradě jako popínavky a dokonce se nám na nich většinou i urodí. Plodům se říká minikiwi a klidně si je můžeme dát ke svačině.

Aktinídie stříbrná, známá také pod názvy silvervine, japonská šanta nebo matatabi, neobsahuje jednu, ale hned dvě složky, které lákají naše kočičí požitkáře. Jde o aktinidin, tedy látku, kterou obsahuje i kozlík lékařský, ale zároveň také dihydroaktinidiolid, který má sladkou čajovou vůni. V Japonsku mají dokonce i rčení „neko ni matatabi, joro ni koban“, což ve volném překladu znamená „Aktinídie udělá kočce takovou radost, jako peníze prostitutce.“

Aktinídie pochází z Číny a používá se i v čínské medicíně. Kočky přitahuje vůně větviček, které se po oloupání kůry doporučují jedincům se záněty dásní. Pokud jste však víc zahradníkem než chovatelem, je lepší chránit mladé sazenice v zahradě před nájezdy náruživých chlupatců. V 70. letech se aktinídie začala poprvé pěstovat v Evropě. Francouzští zemědělci byli velmi zaskočeni, když zjistili, že jim místní kočky vyhrabaly a zničily všechny cenné rostlinky.

© 2012  |  Česká kočka  |  Mlýnské nábřeží 615/3, Brno  |  +420 604 753 286  |  info@ceska-kocka.cz
Webdesign od Animato.cz
highslide